Na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála stojí romantický zámek Hrubá skála. Mezi další zajímavá místa této trasy patří například Janova vyhlídka nebo vyhlídka Hlavatice.

Výletí trasa po okraji Hruboskalské plošiny začíná na náměstí v Trutnově.
Ve městě můžete navštívit muzeum Českého ráje, které shromažďuje doklady o kulturním a dějinném vývoji regionu i města. Unikátní sbírku připomínající krásu darů přírody i um těch, kteří je opracovávali, můžete vidět v nedávno otevřené klenotnici v muzeu.
Zpříjemnit si tuto trasu můžete také například návštevou zámku Hrubý Rohozec v Turnově.
Raně gotický hrad, založený v roce 1280, byl přestavován do zámecké podoby na počátku 16. a 17. stol., další úpravy v empírovém slohu byly provedeny v první polovině 19. stol. Můžete si tak vychutnat atmosféru šlechtického domu z období mezi dvěma světovými válkami.
Po prohlídce historických památek se vydejte na trasu po červené značce jižním směrem. Za vlakovou zastávkou Turnov-město přejdete potok Libuňka a půjdete vzhůru. Projdete obcí Mašov a následně strměji vystoupáte k vyhlídce Hlavatice.
Jde o pískovcovou skálu stojící na okraji Hruboskalské plošiny. Skála je přístupná po železných točitých schodech a z její zajištěné plošiny se vám naskytne nádherný výhled do kraje na celé město Turnov, na Jizeru, v dáli maloskalsko a kozákovský hřeben. Vyhlídka je opatřena orientační tabulí s názvy objektů, které vidíte před sebou.
Na dalším úseku minete hrad Valdštejn, pokračujete po červené směrem k Hruboskalskému skalnímu městu, na které se vám otevře pohled na levé straně. Skalní město vzniklo usazením pískovců na dně druhohorního moře a podobně jako další skalní oblasti Jičínské pahorkatiny je tvořeno mladšími měkčími pískovci. Nejstarší lidské osídlení je doloženo na masivu Čertova ruka z doby asi 5000 let př. n. l. Hruboskalsko je třetí největší přírodní rezervací v rámci CHKO Český ráj.
Následují vyhlídky, ze kterých můžete vidět nejzajímavější části skalního města. První z nich je vyhlídka U Lvíčka, ze které je krásný pohled na skupinu skal s dominantní Sfingou a další skály v okolí. Druhým místem je vyhlídka Na Kapelu, skály s výraznou věží zvanou Kapelník v popředí.
Od vyhlídek přijdete k arboretu Bukovina. Jde o lesní park jehož základ tvořilo 35 různých druhů stromů dovezených především ze Severní Ameriky. Od arboreta dojdete po červené značce na rozcestí, ze kterého se vydejte po žluté značce k Mariánské vyhlídce.
Mariánská vyhlídka je považována za nejkrásnější v Hruboskalském skalním městě. Jak se sami můžete přesvědčit nabízí nádherné výhledy ke Kozákovu, na Dračí skály, Lebku, Dračí věž a k jihu na zámek Hrubá Skála a Trosky.
Od vyhlídky vás žlutá značka dále povede k symbolickému hřbitovu horolezců a poté klesáte až pramenům na modře značené Angrově stezce. Na křižovatce značek žluté a červené můžete sestoupit k Adamovu loži. Původně se toto místo nazývalo Venušina sluj. To proto, že zde František Adam z Valdštejna v 18. století nechal vytesat oltář lásky, mileneckou dvojici, sošku Amora a velkou pohovku se lvy. Dnes jsou reliéfy bohužel těžko rozeznatelné.
Od vyhlídky se vraťte na křižovatku cest a pokračujte po červené značce na další rozcestí, kde se nalézá zámek Hrubá skála.
Zámek Hrubá skála vznikl přestavbou gotického hradu Skála, který nechal postavit Hynek z Valdštejna roku 1350. Kamenným mostem se dvěma barokními plastikami z roku 1730, který se klene přes hluboký příkop, se vstupuje do pseudogotického předzámčí na pískovcovém bloku. Zde byly byty a konírny. Dalším kamenným mostem se vchází do vlastního dvoupatrového zámku s pseudogotickým průčelím, který stojí na druhém pískovcovém skalním bloku. Zámecké budovy obklopují nádvoří s lichoběžníkovým půdorysem. Ze zámku je dnes hotel, přesto je jeho nádvoří přístupné pro návštěvníky a z hranolové věže s ochozem je vyhlídka na Hruboskalské skalní město Trosky a Kozákovsko-hamštejnský hřeben.
Od zámku sestupte po zelené značce severním směrem úzkou Myší dírou a pokračujte Dračími skalami k lázním Sedmihorky.
Lázně byly založeny roku 1841 a jejich hosté mezi nimiž byl např. Jan Neruda nebo K. J. Erben, začali tento kraj nazývat Český ráj. Šestnáct pramenů poskytovalo dostatek vody, která byla hlavním léčebným prostředkem. Byla užívána k mytí, tření, sedacím a sprchovým lázním, zábalům a potním kůrám – obdobě dnešní sauny. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení.
Z křižovatky značených cest odbočte na modrou značku vlevo (Angrova stezka) a klesejte po vrstevnici. Ta vás přivede k několika pramenům a rozcestí U Smíchousova rybníka. Za rybníkem se vnoříte mezi zajímavé skalní útvary, které jste mohli před několika hodinami obdivovat z vyhlídek po trase vedoucí na červené značce.
Následně projdete okolo mohutného skalního bloku Čertova ruka a poté k odbočce na Janovu vyhlídku. Za vyhlídkou se napojíte na známou červenou značku, která vás přes rozcestí u Valdštejna, Hlavatici a Mašov dovede zpátky do výchozího místa této trasy.