Rozhodnete-li se pro výletní trasu na vrch Vyskeř čeká vás z jeho vrcholu krásný výhled do širokého okolí. Kromě toho můžete na Vyskeři pozorovat sloupcovitou odlučnost čediče (tmavé, intruzivní, výlevné vyvřelé horniny).

Tato trasa začíná na náměstí v Turnově. Výlet si můžete zpestřit návštěvou muzea Českého ráje, které shromažďuje od r. 1886 doklady o historii města a okolí se zvláštním zřetelem na místní kamenářskou a šperkařskou výrobu. S tradicí zpracování drahých kovů vám zprostředkuje návštěva Kamenářského domu, který je součástí muzea. Jde o repliku roubeného stavení, které co nejvíce připomíná budovy, které ve městě byly na přelomu 18. a 19. století.
V Turnově by jste si neměli nechat ujít návštěvu zámku Hrubý Rohozec. Na místě nynějšího zámku byl postaven raně gotický hrad údajně již ve 13. století rodem Markvarticů. Kolem roku 1660 byl přestavěn na renesanční zámek rodem Vartemberků. Poté vlastnil několik let Zámek Hrubý Rohozec Albrecht z Valdštejna. Zámecké interiéry zahrnují čtyři místnosti s původním dobovým zařízením: knihovny, neogotickou jídelnu a zelený salon. Dále je expozice zařízena ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, a to množstvím uměleckých předmětů. Nábytek, porcelán, keramika, sklo, obrazy, grafika, goblény, koberce, historické oděvy, tak vytváří ukázku vývoje kultury bydlení a odívání od renesance až po českou secesi. Poutavým doplňkem interiérů je množství vazeb ze suchých květin.
Z náměstí se vydejte jižně po červené značce přes Mašov, Hlavatici a rozcestí u Valdštejna až k místu, kde se od červené značky odpojí vpravo zelená značka.
Vozovou cestou sestoupíte do Dešťového údolí a poté vlevo do bludiště roklí ke kapli a samotě Radeč.
Za samotou pokračujte soutěskou V Jehelném uchu k rozcestí, dále okolo odbočky do údolí Předěl a odtud po modré značce stoupejte k silnici u osady Nouzov. Zahněte vpravo po silnici odkud se nabízí několik pěkných výhledů na Kozákov, Trosky a Tábor.
Zanedlouho odbočte opět vpravo po modré značce na vrch Vyskeř. Čedičový vrch na jehož vrcholu (464 metrů nad hladinou moře) stojí kaple sv. Anny z roku 1830. Kaple je drobná orientovaná osmiboká empírová stavba se sanktusovou věžičkou. Roku 1886 se místní občané rozhodli kopec zalesnit, čímž omezili daleké výhledy na Kozákov, Trosky, Mužský a Ještěd.
Z obce Vyskeř, jejíž dominantou je mohutný kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1914–5 s dřevěnou zvonicí, která se dochovala z původního církevního areálu, vede ke kapli sv. Anny na Vyskeři křížová cesta se čtrnácti zastaveními. Ty tvoří pískovcové sloupy s obrázky, postavené v roce 1825 a v roce 1999 plně restaurované, kdy byly opískované sloupy osazeny novými reliéfy, zhotovenými podle dochovaných podkladů.
Z Vyskeře se po modré značce vraťte zpět k rozcestí Pod Radčí a sledujte červenou značku, která vás dovede po cca půl kilometru k Arboretu - Bukovina. Jde o lesní park jehož základ tvoří 35 různých druhů stromů, které jsou opatřeny identifiačními tabulkami a dovezeny jsou především ze Severní Ameriky, Velikost oplocené plochy parku čítá 2,73 hektarů. Najdete zde vyhlídku a uprostřed parku stojí původní altán, postavený ve švýcarském stylu.
Od turistického rozcestníku u Arboreta jděte po žluté značce k Adamovu loži. Sluj v pískovcových skalách zde nechal vytesat maltézský rytíř František Adam z Valdštejna v 18. století. Místo pod původním názvem Venušina sluj, bylo v minulém století často navštěvováno mileneckými dvojicemi a dostalo jméno pod kterým je známo dodnes - "Adamovo lože". Do skály vytesaný oltář lásky vedle něhož stála nahá milenecká dvojice byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi. Dnes je vše již bohužel těžko rozeznatelné.
Pro zajímavost ještě uvádíme, že se na tomto místě točily scény z filmové pohádky o princi Bajajovi.
Od Adamova lože pokračujte spolu s modrou značkou přibližně 1,5 km k Antonínovu prameni. Z rozcestí stále po modré dojdete do Lázní Sedmihorky.
Lázně Sedmihorky jsou považovány za přirozenou bránu do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V bývalém vodoléčebném ústavu jehož zakladatelem je MUDr. Antonín Šlechta, nadšený zastánce vodoléčebných metod Vincence Priesnitze bylo nejdůležitějším způsobem léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Místo bylo velmi oblíbené nejen mezi obyvatelstvem rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Z našich významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života to byli např. Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská. V dnešní době už Lázně Sedmihorky jako lázeňské město nefungují, jeho areál slouží jako hotelové zařízení s nabídkou služeb balneo centra.
Ze Sedmihorek kde tato trasa končí se můžete zpět do Turnova vrátit z vlakové zastávky Sedmihorky-Nová Ves.